OT-64/R3 je velitelské stanoviště na upraveném podvozku OT-64 ( výrobního označení S-260-2A ) pro průběh velení za jízdy i na místě pro velitele a důstojníky štábu. Celkový obrys OT se změnil odstraněním střelecké veže s kulomety. V zadní části základny bývalé osmihranné střelecké věže je vestavěn infradalekohled velitele MK-4W.
Základní TTD
Celková délka:
7540 mm
Výška do plošiny střechy nástavby:
2345 mm
Světlost podvozku:
400 mm
Max. hmotnost:
14850 kg
Max. rychlost plavby:
9 km/h
Stoupavost:
70 %
Objem nádrží (gumových):
330 l
Posádku tvoří 5 osob:
velitel vozu
řidič
starší radista
první radista
druhý radista (3.důstojník)
v případě boje pracují v R3 tři důstojníci - velitel a 2 štábní
Souprava OT-64/R3 se skládá:
spojovací uzel - vnitřní spojení, radiové stanice R-112, R113 a 2 x R-105U, rádiový přijimač R-311, telefoní přístroje TP-25 Rd a TÚ-11R
navigační a pozorovací přístroje - kompas LUN, infradalekohled TKN-1 a PNV-57, pozorovací MK-4W a TPKU-2B
prostor pro velitelský štáb - odkud vojevůdci vládnou jednotkám
pracoviště řidiče, dvě místa radistů, kokpit řidiče a velitele vozu
V levé části střechy korby jsou tyto části:
sonda rengenometru
antenní držák pro anténu rádiového přijímače R-311 typu AP-4
antenní držák pro anténu 1.rádiové stanice R-105d typu AP-2
antenní držáky jsou sklopné dozadu ve směru podélné osy vozu
V pravé části korby :
antenní držák pro společnou anténu rádiových stanic R-112 a R-113 typu AP-4
antenní držák pro anténu 2.rádiové stanice R-105d typu AP-2
Uprostřed u zadních dveří je sklopný antenní držák pro R-112, R-113. Podél pravé horní bočnice vozu je sklopně uložena 10 m stožárová teleskopická anténa MPT-102. Pod ní je žebřík pro vstup do věžového štábního prostoru.
Do armády ČSLA byl tento typ vozu zaveden cca v roce 1974.
Zatím aktuální foto této verze nemáme ale pracujeme na tom.......!