14. PROTILETADLOVÝ RAKETOVÝ ODDÍL, volací znak KRATOCHVÍLE

• A - ubytovací jednotky pro vojáky z povolání, mimo prostor samotné plro.
• B - týlové zabezpečení útvaru - budova štábu: v levé části byl kuchyňský blok – proviantní sklady, kuchyň, jídelna, prodejní koutek, společenská místnost, kancelář výkonní praporčík a provianťák. V přízemí byla kotelna a sklady. Ve vstupní hale vlevo byl umístěn dozorčí útvaru. Vpravo na poschodí byl dozorčí jednotky, sklad zbraní, umyvárna, WC, šatny – místnosti se skříněmi mužstva a samostatní ložnice první roty – radiotechnické baterie, druhé roty – palebné baterie a velitelské čety a PVS – politicko výchovná světnice – televize. V přízemí byla kancelář příslušníka VKR - vojenské kontrazozvědky (na 14.plro nebyl trvale – měl na starost několik plro a sídlil nejspíše trvale v 14.plro spadající pod technický oddíl Chýňava), kancelář ZVP - zástupce velitele pro věci politické, NŠ – náčelník štábu, učebna, kancelář velitele oddílu, ošetřovna a lůžková část ošetřovny – tedy izolačka (tyto místnosti měli normální okna a směrovali k požární nádrži). Dále sklady výstrojního materiálu, politického, sušárna, ubytování absolventů VKVŠ a dálší. Vedle budovy štábu byl požární lapol, čistička a PZH – prasečák a vzadu mezi betonovým plotem a pletivem byl psinec. Před vstupem do objektu C byla strážnice.
  
  

  Pohled od příjezdové cesty.	Cedule na uvítanou.	1. - budova štábu.	1. - budova štábu.	Nádrž na vodu.
  Přístřešek na odpadky.	Propagační letáky na štábu.	Propagační letáky.	Propagační letáky.	2 - stážnice.

  
  
  
• C - samotné palebné postavení, kde byly rakety, úkryty raket, autopark, odpalovací rampy a samozřejmě ovladací aparatura s obsluhou.
  
  

  3. - výdejna PHM.	4. - úkryt kabiny spojení - 5ja62 Cyklojda.	4. - úkryt kabiny spojení - 5ja62 Cyklojda.	4. - vnitřní místnosti.	4. - sklady a ubikace.
  4. - boční vchod.	4. - boční vchod.	5. - plocha stání techniky.	5. - jedna ze tří garáží.	5. - klec na protipožární prostředky.
  6. - úkryt kabiny radiolokátoru P-15.	6. - úkryt kabiny radiolokátoru P-15- přední část.	6. - úkryt kabiny radiolokátoru P-15 zadní část.	6. - plstěná izolace dveří	6. - pancéřovaná vrátka
  6. - ubikace a sklady.	6. - telefon.	6. - boční vchod.	7. - sklad raket 1,2.	7. - pancéřovaná vnější vrata.
  7. - mezi sklady 1,2.	8. - VSB - sklad a dílna, zde pracoval občanský zaměstnanec.

  
  
  Centrální velitelský úkryt
  Jde o zodolněný tříloďový objekt zajišťující ochranu obsluze plro před klasickými konvenčními zbraněmi a před následky zbraní ZHN. Centrální úkryt má vlastní filtrovnu vzduchu a v případě nebezpečí se úkryt uzavírá a filtrovna vzduchu vytvoří v objektu přetlak, tedy nic se dovnitř nemůže dostat, mimo odfiltrovaného vzduchu. V úkrytu byla následující technika rozmístěna:
  • Kabina UNK (kabina velení a řízení radaru NRL-125) byla v pravé lodi (stojíte čelem k dvoum lodím a za zády máte sklad maskovacích sítí) , vzadu v lodi jsou dveře do místnosti, které byly napojené na nacouvaný návěs - kabinu UNK. Při vstupu do této lodě je po levé strané spojovací uzel, tedy telefonní ústředna a za ní akumulátorovna.
  • V levé lodi směrem dozadu byla kabina PRM (peredvižnoj remontnoj mastěrskoj - jsou tam elektronky, odpory, kondenzátory , náhradní díly) a EC 100kW (zde nebyly obsluhy - hluk od EC).
  • V lodi směrem ke zkrácené byla kabina RKU ( rozvodná kabina - měnič 50Hz na 400Hz , 30kW centrála atd.) a 5F24 (vazební kabina - součást automatizovaného velení Vektor či podzději Senež).
  Na vrchu centrálního bunkru bylo stanoviště naváděcího radiolokátoru NRL-125M. Ten je určen pro vyhledávání a zjištění vzdušných cílů podle udání cílů či samostatně, pro ruční nebo automatizované sledování cíle určeného ke zničení, přípravu raket pro odpálení, kontrole jejich připravenosti a stanovení okamžiku odpálení raket, pro odpálení, zachycení a automatické sledování jedné nebo dvou raket. Pracuje v centimetrovém vlnovém pásmu a zabezpečuje zjištění cíle do 82 km a jejich sledování ve výškách od 20 do 18000m v různých dálkách. Aparatura radiolokátoru je schopna sledovat jeden skupinový či jednotlivý cíl a navádět na něj současně jednu nebo dvě rakety V-601P. Součástí aparatury NRL S-125M je televizní kanál zaměřování cíle, který umožňuje sledovat cíl a navádět na něj rakety při optické viditelnosti. Dále se z boku centrálního úkrytu nacházel příruční sklad PHM pro EC.
  
  

  9. - levá loď pro PRM a EC.	9. - levá loď pro PRM a EC.	9. - telefonní ústředna.	9. - spojovací uzel.	9. - spojovací uzel.
  9. - spojovací uzel.	9. - spojovací uzel.	9. - akumulátorovna.	9. - akumulátorovna.	9. - botník vedle akumulátorovny.
  9. - strop lodě pro UNK.	9. - zadní část lodě UNK.	9. - místnost kde byl planžet.	9. - velící místnost.	9. - velící místnost.
  9. - velící místnost - elektroinstalace.	9. - velící místnost - elektroinstalace.	9. - místnost pro velitele směny.	9. - WC.	9. - ubikace.
  9. - ubikace.	9. - ubikace.	9. - loď pro RKU a 5F24.	9. - vrata před filtrovnou.	9. - loď pro RKU a 5F24.
  9. - loď pro RKU a 5F24.	9. - filtrovna.	9. - filtrovna.	9. - filtrovna.	9. - filtrovna.
  9. - filtry.	9. - chodba mezi filtrovnou a loděmi.	9. - místnost??	9. - uzávěr vody.	9. - stanoviště radiolokátoru NRL-125M
  9. - místnost vedle plošiny NRL-125M.	16. - příruční sklad PHM pro EC.

  
  
  Dále bylo v palebném postavení několik dalších budov a okopů a to:
  • dvě malé nezděné budovy, které sloužily jako učebna palebné baterie a dílna civilního zaměstnance
  • zděná budova v prostoru stání techniky rozdělena na tři garáže
  • nezděná budova naproti centrálnímu úkrytu západním směrem, jedná se o ženijní sklad - na plro. bylo jedno letní a jedno zimní maskování - sítě. Dále tam byl sklad materiálu druhé roty - palebné baterie (např. náhradní kolo na odpalovací rampu, nějaká kabeláž, atd.)
  • dva malé okopy - v těchto úkrytech byly uložené podvozky k odpalovacím rampám, na vrchu byla konstrukce klamného naváděcího radiolokátoru - nějaká vyřazená kabina od „SONky", v jednom období v ní VZS chovali králíky
  • zděná budova před lodí pro RKU a 5F24 tzv. Zkrácená - zde byla v době Pč.2 hotovostní směna a ještě tam byly kanceláře velitelů rot a velitelů čet
  • ÚŽ6 - úkryty mužstava mezi rampami, snad dva
  • sauna - pod objektem č.11 svisle dolu skoro až k plotu - malá světlá skvrna, nebyla zprovozněna – problém vody do bazénu a finance na saunové kamna
  • dva okopy pro přepravníky ZIL-131, v těchto okopech nebylo uloženo nic - neměl strop - pouze maskovací síť - snad jednu dobu polní kuchyň, nějaké dílce od stožáru od 5Ja63 , nějaký stavebně ubytovací materiál - prkna, apod
  
  
  

  11. - učebna palebné baterie.	12. - okop pro přepravník ZIL.	14 - pohled k centrálnímu bunkru.	14. - úkryt pro podvozky ramp, místo klamného RL.	15. - Zkrácená.
  15. - Zkrácená - poplachový zvon.	17. - ÚŽ6 - úkryt mezi rampami.	17. - ÚŽ6 - úkryt mezi rampami.	17. - ÚŽ6 - úkryt mezi rampami.	17. - ÚŽ6 - úkryt mezi rampami.
  17. - ÚŽ6 - úkryt mezi rampami.

  
  
  Manipulace s raketami a nabíjení
  Rakety byly v úkrytech uloženy na skladovacích vozících. Rakety na vozíku byly dvě a to nad sebou. Vozíky (dva, tři) byly umístěny vzadu na vyvýšené plošině úkrytu raket 1.-4. a ve předu byl nacouván přepravník s raketami. Po nabití raket na odpalovací rampu (při vyšších stupních BoPo) se prázdný přepravník ZIL-131TZM PR-14AM postavil před vrata skladu raket. Přepravník se odmaskoval, sejmula se maskovací konstrukce (trubky), ze skladu raket se pomocí červeného vozíku, který je na obrázku 13 - vozík na rakety, přesunul skladovací vozík do středu úkrytu oproti kolejnicím, po kterých se pomocí vrátku, který je vidět vzadu spustil skladovací vozík na rakety dolu a vytlačil se před sklad, kde se pomocí jeřábu rakety přeložili na přepravník. Ty červený vozíky jsou tam dva - na přední a zadní kola skladovacího vozíku. Skladovací vozík se zatlačil na červený vozík, zajistil se a mohl se přesunout na střed oproti kolejnicím.
  
  Stav raket - na rampách a v úkrytech
  U plro bylo 6 raket v hotovostních, které byly na 3 rampách a v určitém čase připraveny k odpálení. Rampy byly na hlavním náletovém směru - směr útoku a čtvrtá rampa sloužila pro výcvik, byla "mimo hlavní náletový směr" - viz rozestavení ramp. Na rampách byly rakety nabity na vnitřních raketnicích z důvodu zatížení. Na plro bylo celkem 32 raket ( dva palební průměry), ale nevíme zda u všech jednotek. V případě vyšších stupňů BoPo se rampy dobíjeli na plný počet raket tedy na šestnáct !! Nejprve se musela jedna raketa přebít na krajnou raketnici a potom se z nabíjecího přepravníku ZIL-131TZM PR-14AM nabily dvě rakety. Na dobíjení byly stanoveny přesné časové normy. Začínalo se na rampě pro výcvik, která byla prázdná a potom se s prázdným přepravníkem přebíjely ostatní rampy. U plro bylo cca 4 až 6 přepravníků z toho na jednom byly cvičné rakety, které se odesílaly do TO (technického oddílu) a na ostatních ostré rakety. Ostatní rakety byly na skladovacích vozících v úkrytech.
  
  Celkem 32 raket z toho:
  
  • šest raket na rampách
  • dvě na přepravníku pro dobití čtvrté rampy - byl jen pod maskovací síti skladu raket (ve vjezdu), co nejblíže od rampy - z důvodu časových norem, protože na osm raket se dobíjelo při jiných stupních BoPo než na šestnáct
  • osm na přepravnících v skladech raket
  • šestnáct na skladovacích vozících ve skladech po dvouch na jednom vozíku
  • ale nebylo to na všech oddílech stejné, např. 9.plro měl rampy 5P71 (SM78A) tedy pro dvě rakety,
  Překládání raket a časové limity na přebití z přepravníku na rampu
  Časové normy byly na všechno, nevíme je ale přesně, neboť se informace různí, např. měřil se čas nabití dvou raket na rampu, přepravník byl nacouván na rampě a nabíjelo palebné družstvo (čtyřčlenné), ale 30 sec. bylo určitě moc byla to rychlost !!!
  
  

  13. - úkryt raket 3,4.	13. - úkryt raket - kladka.	13. - úkryt raket - vnitřek.	13. - vozík pro stojany raket.	13. - úkryt raket - boční vchod.
  13. - úkryt raket - boční chodba.	10. - palebné postavení pro odpalovací rampu.	Palebné postavení pro odpalovací rampu.	S-125M v plné kráse na rampě.	Skladovací vozík raket.

  
  
  Protiletadlová řízená raketa V-601P
  Je určena k ničení cílů střepinami bojové nálože. Raketa je dvoustupňová s konstrukčním aerodynamickým uspořádáním typu kachna. Je vybavena zařízením zabezpečující její let, stabilizaci a řízení za letu a bojovou náloží s radiolokačním zapalovačem.
  
  Činnost PLRK S-125M Něva
  je založen na využití povelového systému dálkového řízení raket. Po zhodnocení vzdušné situace se zvolí cíl ke zničení a na ten se zaměří NRL-125M. Po skončení navedení přechází NRL na režim sledování (doprovázení) cíle. Při tom může být zapnut režim automatického nebo ručního sledování. V procesu sledování cíle souřadnicový systém vyrábí relativní úhlové souřadnice a dálku cíle, které se vedou na povelový systém k řízení letu rakety. Dálka cíle se také vede na automatizovaný přístroj pro odpálení.
  Současně se zahájením sledováním cíle se automaticky uvede v činnost přístroj pro odpálení, který vypočítává vododrovnou dálku do bodu střetnutí rakety s cílem, vodorovnou vnitřní a vnější hranici účinné působnosti. Tyto vodorovné dálky se formě speciálně tvarovaných značek zobrazují na přehledový indikátor a jsou ukazatelem okamžiku odpálení po zahájení sledování cíle. Přístroj pro odpálení může také automaticky vydávat povolení k odpálení raket po vstupu zančky bodu střetnutí rakety s cílem mezi vniřní a vnější hranici vypočítaného prostoru účinné působnosti. jen při výdání tohoto povolení může důstojník pro navedení provést odpálení rakety.
  Raketa po odpalu z rampy, která je ovládádna synchronnímy sledovacími pohony spojenými se systémem pro ovládádní polohy antén NRL. První tři sekundy letí raketa neřízeně, hnaná startovacím motorem. Po odpadnutí prvního stupně motoru letí raketa hnána letovým motorem.
  Po odpálení rakety začíná rádiový vysílač NRL vysílat impulsy dotazu na odpovídač zabudovaný v raketě. Signály odpovědi od rakety se přijímají NRL a automaticky se sledují od okamžiku vzletu rakety do prostoru nastavení vyčkávacích impulsů systému pro zjišťování souřadnic rakety. Tyto vyčkávací impulsy se vystavují na vzdálenost 825 metrů od NRL.
  Od okamžiku automatického sledování rakety se zjišťují její úhlové souřadnice a dálka, které se vedou do povelového systému. Tímto okamžikem začíná řízený let rakety řídícími povely. Ty se tvarují v povelovém systému na základě rozdílu souřadnic cíle rakety a úhlových rychlostí cíle v rovinách snímajících vyzařovacích charakteristik antén. Jsou použity dvě metody navedení a to poloviční náběh a metoda tři body.
  Řídící povely jsou vedeny na vysílač povelů, kde se přeměňují do tvaru vhodného pro předání radiových signálů a současně se kódují. Pak se tyto povely radiovým vysílačem vysílají ke směru rakety. Palubní aparatura radiového řízení rakety přijímá radiové signály pvelů, provádí jejich zesílení, odkódování, demodulaci a předává je na autopilota řízení rakety.
  Po sblížení rakety s cílem na vzdálenost okolo 300 metrů, se vyrábí povel dálkového zapnutí radiolokačního zapalovače. Tento povel je předáván na palubu rakety a přímo zapíná radiolokační zapalovač. Při sblížení rakety rakety s cílem na vzdálenost kratší 40 metrů radiolokační zapalovač spustí a přivede k výbuchu bojovou nálož rakety.
  V případě minutí cíle dochází k samolikvidaci rakety. Jestliže byla vedena střelba na cíl ve výšce menší než 2,5 kilometru a dálka rakety je větší než dálka cíle o 150 metrů, vyrobí se povel nahoru. Vlivem tohoto povelu raketa zvětšuje výšku, kde poté dojde k samolikvidaci.
  Při střelbě na cíl dvěmi raketami je druhá raketa odpálena automaticky za 5 s po první. Odpálení raket může být uskutečněno z libovolné odpalovací rampy.
  
  Provoz oddílu
  Počet osob obsuhující celý oddíl byl šedesát, v případě že se měnili nástupní ročníky, tak to bylo s lidmi moc špatné. Vojáci chodili ze stráže do PoSy a opačně, točilo se ob nula (voják neměl volno), spojaři byly např. dva a sloužili trvale – když byl šikovný kreslič, tak měl druhou odbornost, atd.
  
  V pohotovosti číslo 2 byla v objektu „C“ následující hotovostní směna:
  • velitel hotovostní směny - VO, NŠ, VRTB, zástupce VRTB, VPB, ZVP
  • důstojník navedení - technici radiotechnické baterie (i v dozorčí směně)
  • 2 x ORS operátory ručního navedení (VZS)
  • 1 x operátor UNK (VZS)
  • 1 x operátor UNV (VZS)
  • 2 x strojník EC (VZS) - jeden strojník řidič (1x v doz. směně)
  • důstojník palebné baterie - velitel čety
  • 2 x palebné družstvo - jedno družstvo čtyři VZS, z toho jeden řidič
  • 2 x spojař (VZS) i v DS
  • 1 x kreslič - planžetista (VZS)
  • 1 x obsluha 5F24
  • 2 x obsluha P-15 (VZS) s toho jeden řidič strojník EC
  • 2 x obsluha 5Ja63 (VZS)
  
  Režim dnů byl následující: ráno v 8:00, když byl oddíl v pohotovosti č.2 nastupoval plro v objektu "B" , jinač v objektu "C" a provedli se denní předepsané práce a to vždy i když nebyl v PoSy. Funkční kontrola, kontrola raket a odpalovacích ramp atd.. Potom probíhal výcvik – RTB vedení cílů, vedení bojové činnosti na fiktivní cíle, PB výcvik v nabíjení, odborná příprava podle odborností, popřípadě vševojsková příprava. Odpoledne údržba techniky, příprava do služby – stráž, dozorčí jednotky. Ve středu byly týdenní předepsané práce, jednou do měsíce měsíční práce v trvání tří dnů – rakety se vybíjeli z odpalovacích ramp – vždy dvě rampy byly volné. Za hotovostní směnu odpovídal VHS, vstup do objektu "C"kontrolovala stráž, opuštění objektu hotovostní směnou "nebylo" možné. Výjimečně povoloval VHS. V 15:00 byl denní rozkaz, nástup podle pohotovosti v "B" nebo "C", celý plro, vyhodnocení úkolů, rozdělení celodenní směny – stráž, dozorčí útvaru, dozorčí jednotky, kuchyň atd. – celodenní směna se střídala odpoledne a hotovostní ráno. Dozorčí útvaru se střídal ráno.